méng
氓
chī
蚩
氓méng(ㄇㄥˊ)
⒈ 古代称民(特指外来的):氓隶(充当隶役的平民)。群氓。
氓máng(ㄇㄤˊ)
⒈ 〔流氓〕见“流”。
形声
people; subjects; vassals
蚩chī(ㄔ)
⒈ 无知,痴愚:蚩拙(粗俗笨拙)。蚩蚩。
⒉ 古同“嗤”,讥笑。
⒊ 古同“媸”,丑陋。
worm; ignorant, rustic; laugh