zuǐ
咀
zhòu
呪
咀jǔ(ㄐㄨˇ)
⒈ 含在嘴里细细玩味:咀嚼(jué ㄐㄩㄝˊ)(a.细嚼;b.喻对事物反复体会)。含英咀华(喻读书吸取精华)。
咀zuǐ(ㄗㄨㄟˇ)
⒈ 同“嘴”。
suck; chew, masticate
呪zhòu(ㄓㄡˋ)
⒈ 同“咒”。
curse, damn, incantation